Městys Dub nad Moravou s částmi Bolelouc a Tučapy leží na rozhraní okresů Olomouc, Přerov a Prostějov. První listinná zmínka z roku 1141 uvádí osadu jako ves U duba, která byla součástí nenakonického statku. Ve 13. století se předpokládá vznik prvního kostela. Na jeho základech byl v roce 1586 postaven druhý kostel "Všech svatých". Obec Dub nad Moravou byl 14. července 1848 povýšena na městečko s ...
Historie:Královské město Litovel založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. V jeho těsném sousedství stála již řadu let slovanská rybářská ves (dnešní tzv. Staré město), jejíž existenci umožňovala rozvětvená řeka Morava. 6 ramen protéká Litovlí dodnes a dodává městu osobitý ráz i romantické pojmenování Hanácké Benátky. Rybářský původ města připomíná také městský znak – kapr a šti...
Moravský Beroun je bránou do Nízkého Jeseníku, který každého návštěvníka upoutá svou malebností a nezaměnitelnou atmosférou vesniček, lesů a neporušených přírodních scenérií.
Jeho dějiny jsou spjaty s historií šternberského panství na s...
Historie města Olomouc - První zmínky o Olomouci se datují k roku 1017, kdy byla Morava připojena k českému přemyslovskému státu. Olomouc, vyrvána českými Přemyslovci z područí Boleslava Chrabrého (zase tak chrabrý nebyl :) začala pod vedením knížete Břetislava svou pouť napříč historií. Za jeho vlády byl na místě starého hradiska vybudován nový hrad s rozlehlým předhradím, na němž stál také nejst...
Město Šternberk - leží na úpatí Nízkého Jeseníku, 16 km severně od Olomouce. Vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest.
V současné době má město Šternberk necelých 15 000 obyvatel, což ho řadí mezi menší města v Olo...
Uničov je jedno ze sedmi moravských královských měst, ležící na přechodu Hané, Hrubého a Nízkého Jeseníku. Jádrem oblasti je povodí řeky Oskavy. Na jih je kraj otevřen k řece Moravě, od které jej odděluje lužní les Doubrava. Z ostatních stran je obklopen podhůřím Jeseníků. O dávném osídlení svědčí četné archeologické nálezy, např. objev pravěké železářské huti u Želechovic.
Uničov byl založen kol...
V latinsky psaných pramenech je Velká Bystřice jmenována Bystricz (1275) či Bistricz major (1336), v českých zápisech se uvádí jako Bystřice (1446), Hrubá Bystřice (1839) či Velká Bystřice (1893), německy byla nazývána Fistricz (1524) a Gross Wisternicz (1939).
První zpráva o Velké Bystřici je z r. 1275, dlouhou dobu se o ní dělila celá řada majitelů. V r. 1381 se zde připomíná tvrz, na měste...
Původní půdorys i poloha Velkého Újezdu ukazuje na dobu vzniku trhové osady a její počátky lze datovat již od 12.století. Tato trhová osada vznikla v souvislosti se vznikem Potštátu a Vítkova. Přídavné jméno „Velký“ se během doby několikrát změnilo, takže to byl v různých obdobích nejprve Velký Augesd, kolem roku 1400 se užívalo Volavý Augesd, po roce 1500 Svrchní Augesd, za sto let později Hrubý ...